Dotazy studentů k helmintologické části:


Přednáška 1:



Přednáška 2:


Je u tasemnice Hymenolepis nana vynechání mezihostitele a zkrácení životního cyklu fixovaným znakem?

Není. Tasemnice může využít klasický i zkrácený cyklus podle okolností/podmínek. Tomu odpovídá i to, že u obou cyklů je zachován počet ontogenetických stadií a obligátně se tvoří mezihostitelské larvální stadium (cysticerkoid), které vzniká buď v bezobratlém nebo v obratlovci (u zkráceného cyklu). Zkrácený cyklus je tedy charakterizován jen odlišnou lokalizací této larvy (ve střevní sliznici hlodavce či člověka) v hostiteli, který se následně stane i definitivním hostitelem dospělé tasemnice. U klasického cyklu by tato larva byla v hemocelu nějakého hmyzu.


Může být léčebná aplikace helmintů při autoimunitních onemocněních i rizikem a stimulovat rozvoj některých nádorů?

Aplikace živých helmintů pro jakékoli účely by měla být prováděna s opatrností. Určitě známe některé helminty (krevničky/schistosomy S. haematobium či motolice rodů Opisthorchis a Clonorchis), kteří jsou zařazeni v oficiálních seznamech karcinogenů 1. skupiny. U některých jiných (modelových) helmintů se o případné stimulaci procesů vedoucích ke vzniku nádorů diskutuje a záleží nejen na druhu parazita, ale i imunologické „konstituci“ hostitele (rezistentní či vnímaví jedinci) a interakci parazita s mikrobiomem hostitele. Naopak některé druhy helmintů vykazují protinádorové účinky tak, jak bylo uvedeno v přednášce. Asi je vhodné znovu připomenout, že budoucnost spočívá spíše ve využívání dobře charakterizovaných a komerčně produkovaných bioaktivních látek z helmintů, než v aplikaci živých parazitů.


Přednáška 3:


Kdy vzniká tunel tvořený hlísticemi ve střevním epitelu?

Tvorba tunelu je stimulována při/po kontaktu hlístice s napadenými buňkami, a to díky mechanickým (pohyb) i chemickým (exkrečně-sekreční bioaktivní produkty) aktivitám hlístic. Nejedná se tedy o ovlivňování buněk a jejich modifikaci „na dálku“.